|
Průzkumy veřejného mínění Josef Vít |
||
|
|
V televizi Prima byl pořad, ve kterém poslanci Ransdorf a Jacques diskutovali o politické situaci u nás. V diskuzi používali výsledky výzkumů CVVM, které rozhodně nebyly příznivé pro naše politiky. Základní otázka byla o spokojenosti našich občanů s polistopadovým vývojem. Jasné zklamání z „té naší“ demokracie vyjadřoval počet nespokojených – 66%. Na otázku o hodnocení naší politické scény výzkum ze začátku dubna přinesl některým nemilé překvapení. „vyhráli“ jasně poslanci - jen 11% občanů je hodnotilo kladně a 85% záporně. Lépe dopadla krajská správa – přes 40% občanů vyjádřilo spokojenost s jejich prací. Dobře lidé hodnotili členy místních samospráv. 58% kladných a jen 23% záporných. V tomto případě se lidé krutě zmýlili. Neexistuje u nás zkorumpovanější skupina, než městští zastupitelé. Celou tu dobu je správa měst v rukou ODS a ti se činí. Korupce jen kvete. Nakonec o tom svědčí více než 200 soudních případů korupce na radnicích – ve všech figurují politici ODS na předních místech. To číslo je už dost staré, protože taková čísla v poslední době už se nepublikují.
Další průzkumy pak jen potvrzují mínění lidí
Mn Současná krize představuje ohrožení neoliberální politiky. Lidé už poznali, že snižování daní pro bohaté, zvyšování daní pro chudé formou zvyšování DPH, snižováním mezd a platů, nezaměstnanost a inflace, není to pravé ořechové. Potom při pokusu o revizi takové politiky by mohlo dojít k puči. Od našich politiků lze v našich poměrech těžko očekávat účinnou obranu demokracie. Chybí jim důvěra i schopnosti. Zůstává otázkou, jak by se k podobným pokusům postavila občanská veřejnost. Jenže společnost je rozdělená a pasivní. Lidé se o politiku nezajímají. A to je příležitost pro nové hitlery. Nechci tvrdit, že je u nás stejná situace jako v Německu roku 1933, ale nebezpečí je velké. Ohrožený neoliberální kapitalismus se může o něco takového pokusit. Prostředky – peníze i média – na to má. U nás je rozčeřená hladina veřejného mínění ohledně Lisabonské smlouvy. Je zajímavé, že proti Lisabonu je ODS i komunisté. Já sám jsem také proti Lisabonské smlouvě, ale z jiných důvodů než Václav Klaus. Mně nevadí hrátky okolo samostatnosti nebo možnosti přehlasování. Já jsem pro Spojené státy evropské s jedním prezidentem a jedním ministrem zahraničí. Ale jsem zásadně proti klausuli, aby jediný možný a uzákoněný ekonomický systém byl neoliberalismus. Současná finanční a ekonomická krize ukazuje, že právě neoliberalismus je její příčinou. V poslední televizní debatě na Primě odpovídali diváci na otázku. V podstatě 80% diváků vyjádřilo nesouhlas s Lisabonskou smlouvou. Možná i to je důvod, proč poslanci nechtějí přistoupit na referendum o této otázce. Ale rozhodně to je zase důvod, proč lidé nemají parlament v oblibě. Co nám podobné výzkumy říkají? Předně vypovídají o hlubokém zklamání našich občanů z polistopadového vývoje. Takový vývoj si lidé, cinkající klíči na Letné, nepředstavovali. Ale uvědomíme-li si, že tenkrát jen 3% z nich (přiznal to Václav Klaus) si přálo návrat kapitalismu, nelze se divit. Český národ je levicový. A výsledky voleb to potvrzují. Stačí si uvědomit, že 30% hlasů pro ODS při poloviční účasti voličů představuje pouze 15% podporu. A těch 15% jsou ti, co si polepšili a přišli poděkovat těm, co jim to umožnili. Bohužel, zbytek občanů si nepolepšil a mnoho z nich si pohoršilo a to hodně. Bohužel, mnoho z nich k volbám nechodí, protože politikům nevěří, protože nevěří, že by se něco mohlo změnit k lepšímu. A mají pravdu. Bohužel, to je ta úrodná půda pro všelijaké kritiky slabé demokracie, volající po pevné ruce. To je důsledkem toho, že u nás není v „demokratických“ stranách dostatek politiků odolných proti korupci, proti aroganci moci. U nás chybí politici upřednostňující „službu vlasti a obci“ před vlastními zájmy. Potom se nelze divit, když těch, kteří by si přáli, aby se komunisté dostali k moci, je více než třetina – je to však dost velké a překvapující množství lidí. Vzhledem k tomu, jak média masírují lidi proti komunistům, pro některé to může být šok. Jenže - co s tím udělat, když máme na výběr buď vládu komunistů nebo nějakých novodobých fašistů? Co s tím udělají naši „demokratičtí“ politici? Že by nějakou demokratickou diktaturu? ( pozor! – to je vtip)
|
