Chovejte se jako vláda suverénního státu

Žádáme vládu České republiky, aby odmítla návrh svého ministra zahraničí na uznání autonomní provincie Srbské republiky Kosovo a Metohije jako samostatného státu.

Případným uznáním suverenity Kosova a Metohije by vláda České republiky přispěla k popírání platnosti mezinárodního práva stejně jak to udělala Chamberlainova Británie a Daladierova Francie v případě Mnichovské dohody. Státní hranice nelze měnit silou a bez souhlasu všech zúčastněných stran.  USA, které tzv. Kosovskou osvobozeneckou armádu deklarovaly jako teroristickou organizaci (viz např. Usnesení Senátního výboru Republikánské strany z 31. března 1999 či protokol Právního výboru amerického Kongresu z 13. prosince 2000), přijaly argumentaci jejích vůdců a reprezentace zahrnující předáky drogové mafie a válečné zločince se tak stala jejich oficiálním spojencem.

Tento krok naopak znamená velmi nebezpečný precedens, jenž už dnes reálně ohrožuje sousední Makedonii.

Rezoluce RB OSN č.1244 z června 1999 jednoznačně potvrdila platnost „suverenity a územní celistvosti Svazové republiky Jugoslávie“ (jejímž nástupnickým státem je Srbsko). Rezoluce rovněž hovoří o „významné autonomii a samosprávě Kosova“, ale nikde v ní není ani slovo o budoucím odtržení od Srbska a možné samostatnosti Kosova. Případné uznání suverenity Kosova ze strany české vlády by tak kromě jiného znamenalo i pohrdání rezolucí Rady bezpečnosti. Srbsko ostatně podalo k Mezinárodnímu soudu v Haagu žalobu na státy, které samostatnost Kosova a Metohije uznaly. Je v právu, OSN platnost svých rezolucí garantujících územní integritu Srbska bezpochyby potvrdí a Srbsko uspěje. Jaká bude potom pozice České republiky?

Vodítkem pro rozhodnutí vlády by mělo být formulačně vyvážené usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ze dne 6. 2. 2008. Mandát vlády České republiky je slabý, její existence se, jak známo, opírá o hlasy dvou či tří přeběhlíků, kteří nikdy veřejnost neseznámili se skutečnými motivy svého jednání. Jednou z mála cest, kterou může vláda zvýšit míru důvěry u svých občanů, je uvážlivost a respekt vůči právu a názorům velké části české veřejnosti.

Postoj ČR ke kosovskému problému v sobě navíc zahrnuje specifickou zodpovědnost našeho státu před dějinami – vůči právu a spravedlnosti, Srbsku i nám samotným. Česká vláda se musí řídit pouze a výhradně těmito skutečnostmi, ničím jiným. Alibistický poukaz na panující „realitu“ nezbavuje zodpovědnosti za vlastní čin a zodpovědnost před dějinami. O správnosti vlastního postoje nerozhoduje počet států, které „samostatnost“ Kosova uznaly, ale vztah k právu a morálce.

Země, která zažila Mnichov 1938, jež neztratila svoji historickou paměť a která je schopna v sobě nalézt alespoň zbytek mravnosti, nemůže učinit nejbližšímu spojenci to, co sama zažila. Na rozdíl od občanů těch států, kteří se v Mnichově podepsali pod hanebný dokument, bylo připraveno na 50 tisíc Srbů narukovat do československé armády a bránit společně s námi naši republiku. Jedná se o mravní imperativ, jehož porušení bude mít pro politickou kulturu naší země nedozírné následky. Pokud současná vláda tzv. nezávislost Kosova uzná, pošlape preambuli Ústavy ČR, která navazuje na (cit.:) ‚dobré tradice státnosti zemí Koruny české i státnosti československé‘ a zároveň se zavazuje respektovat ‚všechny principy právního státu‘. Zařadí se v dějinách po bok těch, nad kterými soud dějin zlomil hůl.

Žádáme proto vládu, aby ve vlastním zájmu odmítla krok, který směřuje opačným směrem. Jeho cílem může být podle našeho názoru  jen snaha o uspokojení zájmu současné vládní administrativy velmoci, která chce být české zahraniční politice protektorem.

Milan Daniel, jednatel NNO, Chrudim Podhůra 275E, 538 21 Slatiňany

Václav Drbohlav

Jan Matt Hájek, fotograf, Kpt. Nálepky 53, Prostějov

Leoš Jeleček, vysokoškolský učitel

Jan Kavan

Jan Keller, sociolog , Nerudova 195, Frýdek-Místek

Tomáš Krček, chemický laborant , 91126 Schwabach , B.R.D.

PhDr. František Krejča, etnograf, Nový Doubek 202, Kremže

Petr Kužvart,  právník, Za Zelenou liškou 067, 140 00 Praha 4

Václav Lohr, ekonom,

Josef Mikovec, Brasilia, Brazílie

Milan Nápravník,

Miroslav  Polreich, politický analytik,  Kralická 13  100 00 Praha 10

František Postupa, stavbyvedoucí, Sladkovského 699, Chrudim 2

Miroslav Prokeš, inspektor ŽP, Pod Pekárkou 35, Praha 4

Zdeňka Radičová, středoškolská učitelka, Uhlířská 14, Bruntál

Petr Schnur, publicista, Astrid-Lindgren-Str. 2, D – 30 419 Hannover

Marie Švábová, architektka, Vraštilova 184, 25263 Roztoky

Petr Tuček

Milan Valach

Josef Vít

Jan Žižka