 |
Liberalismus není jen svoboda |
|
|
KNIHOVNA
|
Článek Milana Černého "Liberalismus znamená především osobní svobodu" polemizuje s článkem J. Víta: Co je liberalismus dosti zvláštním způsobem. Nejdříve uvede, že pan Vít nestudoval podklady dostatečně pozorně nebo čerpal z příliš tendenčních materiálů a proto se ve článku p. Víta mohlo objevit tolik zavádějících názorů. A nic dál, žádný konkrétní příklad oněch zavádějících názorů. A dále již popisuje liberalismus jako kvalitní vědecký (politicko)-ekonomický směr, který všeobecně prospívá rozvoji společnosti, čili neekonom by při zběžném náhledu na Černého článek málem nabyl dojem, že mluví o nějaké charitativní organizaci či spolku dobrosrdečných mecenášů, cituji: Nejvyšší politickou hodnotou a jednotícím principem liberálů je svoboda jedince. Ta může být omezena jedině, když hrozí poškození práva druhých. Jakkoli liberalismus vyznává individualitu, je zároveň vysoce přizpůsobivý, takže tam, kde národní kultura upřednostňuje pospolitost – např. v Japonsku – se ujala kolektivní podoba liberalismu se skupinovou loajalitou a povinnostmi. Historie nezná žádnou liberální diktaturu, liberálové nestavěli koncentrační tábory a gulagy. Není známa žádná liberální genocida ve jménu náboženství, třídního boje nebo nacionalismu. Z liberalismu naopak vychází ideje svobody slova, projevu, shromažďování a právo na vlastnictví. Toto myšlení významně zpochybnilo autoritu církve a přispělo k prosazení svobody vyznání. Liberálové hájili ústavní a později i zastupitelskou vládu. Pomohli rovněž prosadit volební právo žen. Někomu se možná tyto vymoženosti zdají být už banální, ale právě v naší zemi byly před pouhými 15 lety tyto svobody z větší části nedostupným zbožím. Zatímco J. Vít pracuje s tím, čemu se říká širší význam pojmu, kdy v případě liberalismu jde zjednodušeně vzato o synonymum volné hry tržních sil, M. Černý vedle sebe nakupí charakteristiky (viz výše) a z jejich nakupení pak ona zamýšlená vědeckost spíše sublimuje a zůstává jen nasládlá chuť románků z červené knihovny. Obecně je např. přijímáno, že liberalismus obyvatel USA je jakýmsi americkým sociáldemokratismem. Ano, i předváleční sociální demokraté jaksi neřešili svobodu Cikánů či severoafrických Arabů v Evropě. Právě tak jako američtí liberálové nezkoumali svobody Afroameričanů či Hispánců. Nastavěli gulagy, tedy v USA, neboť tam byly jen věznice. A počty amerických vězňů trhají všechny světové rekordy. O jedné takové vypovídal Brubaber hraný Redfordem. Spojené (liberální) státy jinak „přihlížely“ k existenci latinsko-amerických režimů, kde by se nějaký ten gulag našel. Liberální genocida? A co Bufalo Bill? Zpochybnění autority církve liberály, když se tam přísahá v soudnictví na na bibli? Pomoc prosadit volební právo žen, asi byla. Ale trvala hodně dlouho, až do začátku 20. století přemýšleli liberálové na universitách, zda je zpřístupnit pro ženy. Až do r. 1971 přemýšleli v liberálním Švýcarsku o volebním právu žen. Pan Černý finalizuje svůj článek laciným oslím můstkem (pseudo) liberálů ve většině současných medií: Liberalismus ve skutečnosti vedl prapor odporu proti dvěma nebezpečným totalitním ideologiím 20. století – fašismu a komunismu. Stejně tak v posledních dvaceti letech vede myšlenkový boj s nastupujícím náboženským fundamentalismem v islámských zemích. Liberální američtí finančníci nenuceně kooperovali s německými koncerny, kdy V2 začala přelétávat Kanál a Američané měli po Pearl Harbouru. Ale i současná USA pěstuje „zvláštní vztahy“ se Saudskou Arabií, i p. Černým zmíněnou. Trestní řád tam sice obsahuje tresty typu ukamenování, ale to američtí liberálové v diplomatických službách chápou jako místní náboženské specifikum, včetně českého volnomyšlenkáře Havla. A téměř okřídlenou liberální větou z českého předválečného prostředí je: Hitler nám, na rozdíl od Stalina nesebere peněženky. O tom, že by to nemusilo platit v případě Židů a Cikánů se „liberálně“ neuvažovalo. Snad si dovolím skončit další citací z Černého příspěvku: Pokud pan Vít píše, že liberální teorie pracuje s myšlenkou malé vyvolené intelektuální elity, hluboce se mýlí – toto myšlení je vlastní konzervativcům. Liberalismus byl pěstován v tzv. chicagské škole a některých elitních institutech jako např. Misesův. Pro vehemenci se kterou chicagští vědci prosazovali své názory dostali přezdívku Chicago-boys, jakožto ironická paralela k lidem z okruhu Al-Capona. Je zřejmé, že liberalismus (v širším slova smyslu) přinesl pokrok vůči feudálnímu nevolnictví. Robotování na panském zadarmo však, zvláště v době hospodářských krizí nahradil i svobodou přežívat jako nezaměstnaný za polévku buď v církevních charitách či vývařovnách Armády spásy. V polemice jde o předkládání alternativních názorů, nějak podložených, mechanistní položení učebnicových charakteristik, platných v modelové nikoliv reálné ekonomice je spíše normou v oblasti víry. Ale tak Hayek a další postupovali proti socialistickým idejím.
A tak ještě jedna citace, jakoby Post
skriptum (Krize tradičních politických ideologií Stojí za to uvést doslovný popis liberálního kapitalizmu od zesnulého ekonomického génia W. Leontieva (Nobelova cena), jak jej představil americkému Kongresu v r 1982. Leontiev řekl ekonomicky méně vzdělaným kongresmanům:
"Kapitán propustí velkou část své posádky a
nařídí natáhnout plachty tak, aby plátno zachytilo plnou sílu větru, tj.
pro sledování největšího možného zisku. Nařídí také kormidelníkovi, aby
pustil kormidlo, čímž loď nebude zpomalována snahou jí řídit, loď popluje
ve směru, kterým jej vítr požene. Většina cestujících, zdá se, vychutnává
jízdu, ovšem kromě chudých, starých a nemocných, kteří jsou spuštěni v
děravých člunech přes palubu. Tohle kapitán vysvětluje tím, že je to
nutné, aby loď byla lehčí.
|
